Reflexně izolační nátěrové hmoty mají široké použití i při obnově historických objektů. Použití reflexně izolačních nátěrů na objektech památkové péče znamená zachování autenticity kulturních památek a pro uživatele a majitele kulturních památek nejen energetickou úsporu, ale i zamezení vzniku plísní a mnoho dalších benefitů.
Reflexně izolační nátěry v interiéru pracuji na principu pohlcení tepelného záření a následném vyzáření zpět do prostoru, tedy se rovnoměrně rozloží teplo na naneseném povrchu, tím v místech, kde by se běžně tvořila kondenzace na stěně, se kondenzace netvoří a tedy se zamezí tvorbě plísní. Zároveň jsou tyto nátěrové hmoty paropropustné.
Nátěrové hmoty v sobě obsahují mikrosféry. Tyto duté kuličky s obsahem vakua o velikosti několika mikronů zajištují souvislou vrstvu, jakési tepelné zrcadlo. Toto tepelné zrcadlo netvoří jedna vrstva mikrosfér, ale nanášením nátěru se vytvoří několik vrstev na sobě ležících mikrosfér. Nejenom, že tedy nátěrové hmoty odrážejí sluneční záření v interiéru, ale brání i přímému vedení tepla skrz stavební konstrukci a mají tak významné izolační vlastnosti.
V případě památkové péče dochází čím dal častěji k aplikaci reflexně izolačních nátěrů na historické objekty.
Moderní technologie, jako jsou termonátěry na bázi mikrosfér, mohou nebývalým způsobem zpomalit degradaci historických materiálů a zároveň zlepšit uživatelský komfort starších budov.
Ing. arch. Radoslav Mokriš - Krajský památkový úřad
Národní památkový ústav (ISBN 978-80-89175-88-8)
