FAQ Často kladené dotazy

Součinitel tepelné vodivosti lambda ( λ ) vyjadřuje schopnost materiálu vést teplo, tedy jeho teplotní vodivost. Jedná se o teplotní energii (teplo), která prochází skrz stavební konstrukcí (cihly, izolace, omítky, aj.) Součinitel prostupu tepla vyjadřuje, kolik tepla projde 1 m² konstrukce při rozdílu teplot na obou stranách konstrukce.

Základní veličinou vypovídající o tepelně izolačních schopnostech stavební konstrukce je součinitel tepelné vodivosti λ (lambda) s jednotkou W/m.K, watt na metr kelvin (která se píše častěji W.m-1.K-1, popř. Wm-1K-1).

Lambda značí součinitel prostupu tepla přes stavební materiály. Tedy počítá se, kolik projde tepla z vnitřní strany objektu do venkovního prostoru přes stavební konstrukci (zdivo, izolace, omítky, aj.) Součinitel prostupu tepla (lambda) vyjadřuje, kolik tepla projde 1 m² konstrukce při rozdílu teplot na obou stranách konstrukce

Reflexně izolační nátěrové hmoty pracují na principu reflexe, tedy od jejich povrchu se teplo odrazí zpět. V interiéru zpět do místnosti, ve venkovním prostředí zpět do atmosféry. Tím pádem lambda u konstrukcí, kde jsou použity reflexně izolační nátěrové hmoty úplně nedává smysl, protože tyto nátěrové hmoty odrazí 93,5 % veškerého tepelného záření a zbylých 6,5% pohltí do sebe. V tomto případě nedochází k prostupu (úniku) tepla přes stavební konstrukci.

V případě použití běžné početní techniky a metodiky pro výpočet lambdy, by ve výsledku vyšlo, že je třeba mít vrstvu o tloušťce cca 20 cm nátěrové hmoty. Tento výpočet je způsobem tím, že nezahrnuje dle starých norem použití reflexních technologii ve stavebnictví. Reflexně izolační nátěry pracují na principu sálavého tepla. Výpočet sálavého tepla není zahrnut v těchto normách, neboť byly tvořeny dříve, než se začali používat reflexně izolační nátěry.

Tento zákon říká, že celková intenzita vyzařování absolutně černého tělesa, tedy celkové množství energie vyzářené jednotkou plošného obsahu za jednotku čas (ve wattech na metr čtvereční), je úměrná čtvrté mocnině jeho teploty v kelvinech.

Slovinský matematik a fyzik Jožef Stefan (1835-1893) zjistil v roce 1879 měřením intenzity vyzařování kuželové dutiny, že intenzita vyzařování je úměrná čtvrté mocnině̌ absolutní teploty. Jeho žák, Ludwig Boltzmann (1844-1906), odvodil na základě̌ představy, že se záření uvnitř dutiny chová jako ideální plyn. Pro absolutně černé těleso platí H = σT4 , kde σ = 5,67.10-8 W.m-2.K-4 je Stefanova–Boltzmannova konstanta. Vztah umožňuje vypočítat celkovou energii vyzářenou libovolným tělesem o teplotě T z jednotky plochy za jednotku času.

Při studiu záření tak zvaného ideálního černého tělesa dospěli fyzici k objevu souvislosti mezi množstvím energie uvolňované zářením černého tělesa a jeho teplotou. Zjistili, že energie záření tělesa záleží na čtvrté mocnině jeho absolutní teploty. (vzhledem k tomu, že systém exponenty píše do řádku se základem, tam, kde je to nezbytné píšu E ve významu exponent)

I = ϭ TE4

Kde „I„ je intenzita záření, ϭ je Stefanova–Boltzmannova konstanta a T je termodynamická teplota v Kelvinech. Tato rovnice se nazývá Stefanův–Boltzmannův zákon. Například led má při teplotě 273 K (Kelvinů) , tj. 0 °C emisivitu 315,6 W/m², tj. vyzařuje teplo i když bychom jistě přísahali, že „zebe jako led“. Je to proto, že naše tělo má teplotu 36 °C (309 K) a vyzařuje tak podle výše uvedeného zákona více energie, konkrétně podle výše uvedené rovnice 516,9 W/m², když si led položíme na ruku, cítíme chlad, jak led odebírá teplo, které vyzařujeme a led se promění na vodu.

Vařící voda vyzařuje při teplotě 373 K už 1100 W/m². Obecně tedy platí, že čím vyšší teplotu těleso má, tím více tepla vyzařuje a vztah není zdaleka lineární, ale vyzařované teplo roste exponentem 4 u parametru tělesa, kterým je termodynamická teplota měřená v Kelvinech. Jedině těleso, které by mělo teplotu 0 K by žádnou energii nevyzařovalo, z čehož pak fyzici odvodili větu o nemožnosti dosáhnout absolutní nuly.

Každé těleso, především zahřáté na vysokou teplotu, vyzařuje tepelné elektromagnetické záření v důsledku tepelné excitace atomů. Při dopadu záření na těleso může toto těleso záření pohltit (absorbovat) nebo odrazit.

Podle Kirchhoffova zákona o vyzařování platí, že spojité spektrum (obsahuje elektromagnetické vlny všech vlnových délek), které vyzařují reálná tělesa, závisí jak na jejich teplotě, ale i na absorpční schopnosti. A proto se k popisu vyzařování zavádí fyzikální model, tzv. černé těleso.

Toto těleso dokonale pohlcuje veškeré dopadající elektromagnetické záření, takže žádné záření neodráží ani nepropouští. Vyzařování černého tělesa pak závisí jen na jeho termodynamické teplotě. Čím více záření černé těleso pohltí, tím více se zvětší jeho teplota – tzn., že černé těleso bude vyzařovat tepelné záření. Množství pohlceného záření závisí na barvě (černá tělesa pohlcují nejlépe) a na povrchu (od lesklých těles se záření odráží, kdežto matná tělesa více pohlcují záření).

Vyzařování černého tělesa si jde představit jako dutou kostku s velmi malým otvorem do dutiny. Vnitřní povrch dutiny tvoří matná černá plocha. Záření dopadající do dutiny malým otvorem se po opakovaných odrazech pohltí, tzn. že se malý otvor jeví navenek jako absolutně černé těleso (pohltí veškeré dopadající záření).

Také záření Slunce lze přirovnat k záření černého tělesa s teplotou kolem 5800 K. Slunce je možné považovat za absolutně černé těleso proto, že jeho objem, v němž záření vzniká, je veliký v porovnání s povrchem, kterým se záření dostává ven. Povrch Slunce tedy představuje jakýsi „otvor do dutiny“

Max Planck v roce 1900 vyslovil zjednodušující hypotézu, že černé těleso nemůže vyzařovat nebo pohlcovat energii v libovolném množství, ale nespojitě po kvantech. Každému kvantu záření pak přiřadil energii, která je přímo úměrná frekvenci záření.

E je energie kvanta záření
f jeho frekvence
l vlnová délka
c rychlost světla ve vakuu
h Planckova konstanta (h = 6,626 × 10–34 Js)



Na základě tohoto zjednodušení sestavil v roce 1900 rovnici, která popisuje záření absolutně černého tělesa ve všech oblastech spektra elektromagnetického vlnění, za kterou byl v roce 1918 oceněn Nobelovou cenou. Tato rovnice se stala základní pro kvantovou fyziku. Hλ je spektrální hustota intenzity vyzařování definovaná jako množství energie připadající na jednotkový interval vlnové délky, k je Boltzmannova konstanta.

Reflexně izolační nátěry (občas nesprávně nazývané jako termoreflexní nátěry) jsou nátěrové hmoty složené z pojiva a plniva v podobě keramických či skleněných mikrosfér o velikosti několika desítek mikronů. Tyto nátěrové hmoty s mikrosférami díky své nízké vodivosti brání přenosu tepla a snižují povrchovou teplotu ošetřených povrchů.

Reflexně izolační nátěry pracují na principu odrazivosti, kdy na základě svého složení odrazí více než 93,5 % tepelného záření (TSR). Zbytek záření nátěr pohltí a díky obsahu mikrosfér má nátěr nízkou tepelnou vodivost a brání tak přenosu tepla. Reflexní a izolační vlastnosti má nátěr díky mikrosférám obsaženým v disperzi. Tyto mikrosféry zajištují vysokou odrazivost ve viditelném spektru a i v pásmu blízkého infračerveného spektra.

TSR neboli celková odrazivost slunečního záření je údaj vyjádřený v procentech mezi 0 a 100 %, který hodnotí schopnost výrobku (střechy, fasády) odrážet sluneční energii zpět do atmosféry. Zahrnuje viditelné, infračervené a ultrafialové vlnové délky.

SRI se používá k určení toho, jak horká střecha nebo fasáda bude, když se její povrch dostane do kontaktu se slunečním zářením. Na stupnici od 0 do 100 je standardní černá 0 a standardní bílá 100. Podle této stupnice se ukazuje, že absorpční materiály (tmavé odstíny) mají nižší čísla, zatímco reflexní materiály mají čísla vyšší než 100.

Index sluneční odrazivosti (SRI) kombinuje hodnotu TSR a E výrobku (TSR x E). Nad hodnotu 100 se jedná o materiály s vysokou reflexivitou. Tento index je často používán jako primární měření odrazivosti výrobku.

Střechy a fasády zůstávají na slunci chladné díky minimalizaci absorpce slunečního záření a maximalizaci tepelné emise. Díky této hodnotě se nabízí řada výhod, včetně vyšších úspor ročních účtů za elektřinu, snížení nákladů na údržbu a výměnu střechy a také snížení efektu "tepelného ostrova" ve městech a na předměstích.

Infračervená emisivita (označovaná také jako tepelná emisivita) se hodnotí v rozmezí 0 až 1 a hodnotí schopnost výrobku ochlazovat se uvolňováním tepelného záření zpět do atmosféry. E je schopnost materiálu uvolňovat absorbovanou energii zpět do atmosféry.

Při měření, které prováděla Západočeská univerzita v Plzni bylo naměřeno, že průměrná hodnota nátěrových hmot je 105,5.

Nátěrové hmoty THRcoating ALPHA obsahují vysoké procento mikrosfér, které jsou lehčí než disperze, ve které jsou obaleny. Čím je větší množství mikrosfér, tím jsou lepší reflexně izolační vlastnosti nátěrové hmoty. Tedy proto jeden litr nátěrové hmoty THRcoating váží kolem půl kilogramu.

Disperze je pojivo – vodný roztok, jež spojuje mikrosféry v nátěrové hmotě. Proto je slangově někdy nazýváno jako „vodou ředitelná barva“. Disperzní pojiva vynikají hlavně svými ochrannými prvky. Rovněž se vyznačují velmi dobrou prodyšností a odolností vůči UV záření.

Mikrosféry jsou duté skleněné nebo keramické kuličky o velikosti několika mikronů. Pro představu 1000 µ (mikronů) = 1 mm. Mikrosféry vytvářejí stabilní dutiny, což má za následek nízkou tepelnou vodivost a jsou nehořlavé. Snižují hustotu a váhu nátěrové hmoty.

Nátěrové hmoty je možné nanášet štětcem, válečkem nebo Airless zařízením. Pro nátěrové hmoty ALPHA INNER nebo ABAMAL je ideální Flokovací váleček nebo na minerální omítky váleček se středním chlupem. U nátěrových hmot ALPHA TEMPER nebo ANTICONDENS je lepší aplikovat Airless zařízením.

Pokud aplikujete nátěrové hmoty na svůj dům, dokážete ušetřit i několik desítek procent za účet za energie. Nátěrové hmoty THRcoating ALPHA zamezují prostupu (unikům) tepla z objektu přes stavební konstrukce. Nátěrem je povrch stěny na dotek teplý, jak rovnoměrně rozkládá teplo po stěně a brání úniku tepla. Teplo z radiátoru neprostupuje zdivem, ale vrací se zpět do místnosti.

Ano, vybrané výrobky lze tónovat vodou ředitelným pigmentem.

Průmyslová řada výrobků THRcoating je určena na veškeré kovové povrchy (ocel, nerezové a hliníkové materiály, a jiné). Řada výrobků do stavebnictví lze aplikovat na minerální omítky, betonové podklady, sádrokarton a jiné. Výrobkem ALPHA FLEXIBLE lze natírat folie z PVC, asfaltové pásy, plasty a jiné ohebné materiály.

Životnost výrobku je i několik desítek let, pokud nedojde k mechanickému poškození nátěrové hmoty.

Životnost všech nátěrových hmot je testována v klimatických komorách. Klimatická komora ověřuje, v jakých klimatických podmínkách nátěrová hmota odolává všem nepřízním počasí. Testují se teplotní rozdíly od -70 °C až do +180 °C a rozsahem vlhkosti 10 – 98 % r.v.. V klimatické komoře se střídá zima, teplo, vlhko, déšť, mráz.. Z těchto testů pak vychází, jak dlouho nátěrová hmota vydrží na vašem domě nebo zařízení.

Nátěrová hmota je připravena ihned k aplikaci. Jen u některých výrobku jako třeba ALPHA TEMPER se přidává malé množství vody pro lepší rozmíchání (cca 200 – 400 ml, dle technického listu). V případě tónování nátěrových hmot lze přidat maximálně 3% vodou ředitelného pigmentu na celé balení. Při aplikaci airless zařízením je ředění vodou vyšší pro lepší aplikaci.

Nátěrová hmota THRcoating je bílá. Bělost je 96 %.

Nátěrová hmota THRcoating ALPHA je hustější a hutnější díky obsahu mikrosfér. Svým způsobem se nejedná o běžný nátěr, ale o funkční nátěrovou hmotu. Některé výrobky z průmyslové řady při delším skladování na povrchu vytvoří silnější vrstvu, kterou lehce rozmícháte.

Nátěrovou hmotu rozmícháte míchadlem na vrtačce nebo běžným elektrickým stavebním míchadlem. Ideální je míchat při středních otáčkách (150 ot/min.), aby nedošlo k vytvoření vzduchových bublin. Míchání probíhá několik minut, aby se celá nátěrová hmota stala konzistentní a vypadala jako hustý "řecký jogurt". Při delší aplikaci je dobré tímto způsobem nátěrovou hmotu každých 40 minut znovu promíchat.

Nátěrové hmoty neobsahují žádné VOC látky, formaldehydy ani jiné složky. Nátěrové hmoty jsou netoxické.

Produktové řady pro domácnost a stavebnictví se aplikují ve dvou až třech vrstvách. Jedná se o poměrně tenké nátěrové filmy, tedy nátěr nemá větší tloušťku než 300µ (mikronů) / 0.3000000mm, tedy ani ne půl milimetru.

V průmyslu dochází k jednotlivému vrstvení pro snížení teplot horkých povrchů na požadovanou teplotu. Izolace potrubí o teplotě 160 °C bude mít tloušťku nátěrové hmoty celkem 4 mm.

Nátěr tvoří na povrchu tenkou membránu, která chrání povrchy před erozí UV záření. Technologie v nátěru dokáže úspěšně odrážet sluneční záření, které je pro zdraví člověka nebezpečné.

Každý výrobek THRcoating má na etiketě QR kód, kde je možné si stáhnout Technický a materiálový list výrobku. Zároveň je na tomto odkazu možnost stažení Bezpečnostního listu a všeobecného Aplikačního manuálu.

Aplikace airless zařízením zajistí nejlepší nanášení z hlediska rovnoměrnosti a optického designu nátěrové hmoty. Při aplikaci je ale třeba počítat, že prostřik může být dle stoje, trysky a aplikátora klidně v rozmezí 20 – 50 % z obsahu kyblíku. Minimální průtok by měl být 4,3 litrů/minuta, ideálně větší. Ideální trysky jsou 519, 529.

Ne, nepoužívají. Raketoplány mají několik systémů izolace. Běžně se třeba používají dlaždice z křemenných vláken s odolností kolem 1300 °C.

Vznik myšlenky a prvních testů reflexně izolační hmot se datuje do 50. let minulého stolení. Prvotní zmínky a testy jsou připisovány Moskevskému fyzikálně-technickému institutu. V Americe jsou zmínky uvedeny až od 70./80. let minulého století, kdy tyto nátěrové hmoty začíná aplikovat Americká armáda.

Ihned po aplikaci nátěrové hmoty veškeré náčiní (štětce, válečky, airless zařízení a jiné) důkladně umyjte vodou.

Pokud dojde k nedodržení postupu přípravy povrchu a aplikace nátěrové hmoty dle Technického listu, tak může dojít k popraskání nebo odloupání nátěrové hmoty. Popřípadě nátěrová hmota nedostatečně, při silnější aplikaci dobře nevytvrdne a nebude mít izolační vlastnosti.

Nátěrové hmoty THRcoating jsou rozděleny na tři řady. Průmysl, Stavebnictví a nátěrové hmoty pro Domácnost.

Veškeré výrobky podléhají certifikaci a testování TZÚS s.p. Praha.

Zní to zajímavě, ale je tomu tak. Svojí konzistencí a složením jsou nátěrové hmoty hustší než běžné nátěrové hmoty. Na povrchu vytváří jednotnou membránu, která částečně omezuje přenos zvuků přes stěnu, zároveň ale nátěr „dýchá“ a je propustný pro vodní páry.

Nátěrové hmoty THRcoating jsou svým složením nehořlavé. Při požáru objektu se netvoří kouř a nejsou tvořeny žádné hořící kapičky. Testováno dle evropských standardů přes Technický a stavební ústav Praha, s.p..

Ano, je to možné. Nátěry jsou bakteriostatické.

Pro vytápění nebo chlazení je třeba vyrobit elektrickou energii v elektrárnách. Nižší potřeba energie na chlazení nebo vytápění znamená nižší potřebu výroby elektrické energie, a tedy i snížení produkce skleníkových plynů. Snížením spotřeby energií na chlazení nebo vytápění dochází zároveň ke snížení potřeby výroby elektrické energie, a tedy i k snížení produkce CO2.

Ocelové povrchy musí být odmaštěné, očistěné a zbavené odlupujících částí, koroze, starých nátěrů. Na stabilní a pevné povrchy lze následně dle Technického listu aplikovat nátěrovou hmotu.

Ve stavebnictví lze podle Technického listu aplikovat daný výrobek na suché, vyzrálé a očištěné povrchy, ošetřené penetračním nátěrem.

Při aplikaci na střechu a fasádu objektu dojde uvnitř v objektu k poklesu teplot v letních měsících. Stěny a střešní plášť se nebudou od slunečního záření tolik ohřívat, a tak nedojde k prostupu tepla dovnitř objektu. V zimě zase takto natřený objekt bude zadržovat teplo v objektu a nepropustí přes svoje stěny do objektu chlad. Nátěrové hmoty THRcoating ale nenahrazují klasickou stavební a izolační konstrukci objektu.

Při aplikaci v interiéru v domě dojde již druhý den po aplikaci v zimních měsících k pocitovému zvýšení teploty uvnitř objektu, čímž docílíte snížení teploty na hlavicích u radiátorů. V letních měsících v místnostech bude v interiéru udržováno příjemné klima a prostor se nebude přehřívat.

Ano, celá řada do stavebnictví a domácnosti je svým složením paropropustná. Tedy celá stavba „dýchá“ a propouští vodní páry.

Výrobky ALPHA FACADE jsou ideální pro aplikaci na fasády historických objektů. Historické objekty mají členitou fasádu a nelze je nijak zateplit. Aplikací nátěrové hmoty ALPHA FACADE získáte nový vzhled fasády, fasádní nátěr lze jakkoliv tónovat dle požadavků Památkového ústavu a zároveň zamezíte v letních měsících přehřívání objektu. V zimních měsících objekt nebude promrzat a nebude propouštět teplo z vytápěných prostor.

Reflexně izolační nátěry THRcoating pracují na principu reflexe. Neplatí zde tedy veličiny, se kterými počítáme u tradiční tepelné izolace. Jednoduše řečeno reflexně izolační nátěr vytvoří na stěně „reflexní vrstvu“, která zabraňuje úniku tepelného záření přes stavební konstrukce a odráží ho zpět do vytápěného prostoru. Při zpětném odrazu se výrazně zvedá teplota stavební konstrukce (stěny), čímž dochází k zamezení kondenzace vlhkosti na stěnách, která je hlavní příčinou vzniku plísní.

Běžně používané izolační systémy zpomalují přenos tepla vedením. Tepelnému toku stavíme bariéru z materiálů, jako je například polystyrén či minerální vata. Každá izolace však zabrzdí pouze určité části tepelného toku, když je klasická izolace tepelně nasycena, její účinnost se snižuje a začne „propouštět“ teplo do volné prostoru. Příkladem jsou podkrovní prostory, kdy střecha se v letních měsících ohřeje až na +70 °C a teplo ze střešního pláště projde přes izolaci až do pokoje, kde je následně nesnesitelné vedro.

Reflexně izolační nátěr funguje v dokonalé synergii s klasickými izolacemi a vytváří reflexně izolační bariéru, kdy v letních měsících odráží sluneční záření, a tím zamezuje přehřívání objektu. V zimních měsících brání únikům tepla z objektu, čímž šetří energie potřebné na vytápění.

Odrážením tepla zpět do atmosféry přispívají reflexně izolační nátěry THRcoating ALPHA k lepšímu prostředí ve městech, dochází ke snížení účinku tepelných ostrůvků, které vznikají v důsledku vysokých teplot v městských oblastech. S tím nepřímo souvisí i zlepšení ovzduší, protože snížení teploty znamená i menší riziko a koncentraci smogu.

Nátěrová hmota rozloží teplo v celém prostoru, kde je aplikována, tudíž nedochází na povrchu stěny ke srážení vody. Tím, že se na stěně nesráží voda, je zamezeno vzniku plísní.

Ve stavebnictví je tloušťka nátěrové hmoty vždy v desítkách až stovkách mikronů, tedy pro přirovnání, jedna vrstva nátěrové hmoty bude silná jako list papíru. List papíru je silný 100 mikronů. Běžně se tloušťka nátěrové hmoty pohybuje v rozmezí 100 – 300 mikronů.